Poprvé na Spartan Race

Tak je to tady! Den D je za dveřmi a váš první Spartan Race už se dá odpočítávat v hodinách. Jste nervózní? Nebojte, nejste sami. Přemýšlíte, jestli jde ještě něco naladit? Ano, jde. Ale fyzická forma to nebude, pokud se teď pustíte do nějakého zběsilého tréninku, tak vám to víc sebere, než dá, takže si raději po fyzické stránce dopřejte klid, relax a pohodu. Ano, malý výklus, protažení a tak, to je povoleno. To vám neublíží ani před závodem, ale opatrně. Sami musíte dobře vědět, co si můžete dovolit, abyste toho později nelitovali. Poslouchejte své tělo.

Spartan Race

Fyzickou přípravu bychom měli, tam toho už moc nezmůžeme, to je jasné. Co dál? Psychická příprava? Ano – k tomu se ještě trochu vrátíme, ale teď nebude od věci připravit si věci. Ano, ty závodní. Řešíte co na sebe? Opět platí pravidlo, že méně je někdy více, takže všelijaké oteplovací tlusté vrstvy oděvů rozhodně nechte doma. Stejně vás vykoupou až po uši a čím méně toho budete mít na sobě, tím méně se toho nasákne. Závod jako takový vás nenechá chladnými, počítejte s tím, že ohřejete vlastním pohybem. Co se vám může zdát jako zima před startem se může změnit během pár minut v horoucí peklo.

Teď trochu detailněji: co se týká oblečení, jako takového, tak nic nezkazíte, pokud si na sebe vezmete funkční věci. Když jsou vám na tělo, tak tím lépe, máte velký rozsah pohybu a navíc váš oděv nebude držet hromadu vody, která je při závodu jen na obtíž. S botama je to zase tak, že je dobré mít nějaké terénní, co mají na podrážce hluboký vzorek, který se zakousne do nestabilního terénu a jen tak vás nepošle k zemi. Ale pozor! Jak kovové, tak plastové hroty jsou na Spartan Race zakázány!

Dobře, nalijme si čistého vína. Pokud si jdete závod vyzkoušet, tak naprosto chápu, že speciální terénní boty a dost možná ani funkční, přiléhavé oblečení není ve vašem inventáři. A kupovat takové věci pouze proto, abyste si vyzkoušeli něco o čem ani nevíte, zda vás o bude bavit… to se asi nikomu nechce. Ale co teď? Odhlásit? Utéct? Kdepak… Každý jsme jednou začal a většina z nás byla vybavena dost mizerně. Popravdě: žádná výhra to není, ale je dobré si v takovém případě uvědomit pár zásadních věcí, jako třeba:

1. Jdu si to zkusit. Nejdu se rvát o bednu. To znamená, že ego, přehnaná rivalita a podobné věci musí zůstat před startovní čárou.

2. Budu maximálně ohleduplný. Pokud za sebou mám rychlejšího závodníka, udělám mu prostor pro předběhnutí.

3. Budu maximálně opatrný. Nejsem na takový terén a podmínky ideálně vybaven, takže budu dávat pozor, abych nezranil sebe, ani ostatní.

4. Budu pomáhat a nechám si pomoci. Ano, to je jedna z hlavních myšlenek Spartan Race. Nebojte se přijmout pomoc a naopak pomozte, pokud budete moci. Kolikrát to jsou ty nejkrásnější vzpomínky na závod. Ale pozor na pravidla! Ne všude se to smí!

5. Na což navazuje bod č. 4: pokud nevím, zeptám se. Na trati jsou dobrovolníci, kteří znají pravidla, takže vám vše, čemu nerozumíte vysvětlí. Nedohadujte se s nimi. Co vám poví, to platí. Jen se jich neptejte, kolik kilometrů, či překážek zbývá do cíle. Oni sami to nevědí.

6. Nebudu se vzdávat! To ve smyslu, že “tuhle překážku stejně nedám, jdu rovnou na trest” – ne!! Jednak jste povinni to alespoň zkusit a když už to zkoušíte, tak se do toho opřete. Možná tomu nebudete z počátku věřit, ale víte, co se stane, když to pak dáte? Velké věci, tak šup do toho s odhodláním!

7. Nebudu podvádět. Ne a ne a ne… nebo ano? Proto jste sem snad nepřišli. Medaili možná dostanete, ale čest zůstane v místě, kde jste podvedli. Tak ji tam nenechávejte, vždyť je vaše.

Tak a je to! Jste v cíli! Dostanete medaili, banán, pivo a jedeme domů. Finíto, konec a tím to hasne.

…ne tak docela. Ono se během toho všeho totiž odehrává něco, co má v sobě každý zaryto velmi specifickým způsobem. A tím jsou vjemy, nálady – zkrátka emoce. Takže zase hezky zpět na začátek a něco si o tom povíme. Něco málo už jste si sami se sebou možná zažili ve chvíli, kdy jste se rozhodli do toho jít, když vám přišlo potvrzení o účasti atd. Pokud ano, tak vězte, že vás čekají mnohem silnější zážitky. A pokud ne, tak také. Naplno to pocítíte, když budete stát ve startovním koridoru. Tam je nálada jiskřivá, elektrizující, až z toho běhá mráz po zádech. Myslíte, že je to příjemné? Ano! A jak! Užívejte si to, jak jen to jde, protože pak vyběhnete na trať a po prvních metrech, kdy se trochu zadýcháte se tahle atmosféra ztratí, jako pára nad hrncem. Pak už zůstanete přítomni jen vy, trať, překážky, možná kamarádi, pokud s vámi jdou a tím to končí…

….teda nekončí. Dost možná začíná, protože to všechno, co na trati podstoupíte a vydržíte je v cíli odměněno a silné emoce jsou obratem zpět. Už nejsou jiskřivé, ani eketrizující, ale naopak klidné, uspokojivé a i kdyby bylo 20 stupňů pod nulou, tak hřejivé. A tohle si opravdu užijte bez ohledu na vaši další sportovní budoucnost. Možná tam zrovna prožijete jen takovou menší, či větší radost z úspěchu, ale dost možná prožijete moment, který vám nadobro změní život. To bych nepsal, kdybych takových příběhů nebyl opakovaně svědkem. Mě nevyjímaje.

Tak naviděnou na startu!
JN