Sacharidové vlny #1 – hladomor vs. přežírání: co je horší?

Sacharidové vlny #1 – hladomor vs. přežírání: co je horší?

V minulé díle jsem psal o své přípravě na sacharidové vlny. Týden utekl jako voda, svou první vlnu jsem evidentně přežil, takže dnes to bude o tom, jak týden probíhal a zda se dostavily nějaké ty výsledky. První článek také lehce podráždil několik lidí, co se zabývají výživou, nebo tomu alespoň vědí více, než já. Dráždit, ani hrát si na odborníka nemám v plánu, takže jsem se rozhodl nechat si jídelníček pro sebe. Ono toho bude mnoho prozrazeno mezi řádky, takže zas tak tajné to nebude. Zkrátka a dobře, pokud se do toho chcete pustit také, svěřte se raději do rukou odborníka, toto v žádném případě není návod jak na to. A teď už jdeme na tu slavnou první vlnu.

Sacharidové vlny #1 – hladomor vs. přežírání: co je horší?

Start naplánován na pondělí. Tento den jsem měl sníst 40 gramů sacharidů a přibližně 150 gramů bílkovin. Příjem bílkovin se v průběhu týdne měnit nebude a odpovídá poměru cca 2 gramy na kilogram mé tělesné váhy. Všechny své sacharidy i bílkoviny jsem měl už od neděle připravené do krabiček. Celkem 6 chodů, to se poměju!

Ráno jsem si dal vydatnou vaječnou snídani, která v klidu zasytila až do svačiny v 10 hodin. Pak mě čekala první facka v podobě silné nevolnosti. Možná to byla reakce žaludku na 90% protein, který tam nikdy před tím nebyl. Kroutil jsem se jako had, ale nakonec bez nutnosti zařadit zpátečku. Definitivní výhru nad zákeřným proteinem zajistil až oběd (kuře s pár zrnky rýže). Radost dlouho nevydržela. Ve dvě hodiny jsem pro změnu šilhal hlady. A to bylo asi tak jediný, co jsem mohl dělat, protože svačinu jsem měl naplánovanou až na třetí hodinu odpolední. Ale dočkal jsem se a přísahám, že chutnější tvaroh jsem nikdy nejedl – spadl do mě v rekordním čase. Odpolední vejce opět nezklamala a skvěle zasytila až do rybí večeře – můj dnešní poslední chod. První den je za mnou a pocity? Hladovím v posteli a přemýšlím, jsk zvládnu zbytek týdne. Dnes to bylo docela kruté!

V úterý mám oproti pondělku dvojnásobek sacharidů, čeká mě královská hostina! Nejobávanější okamžik přichází dopoledne a s ním proteinová svačina. Naklopil jsem do sebe banánový (a překvapivě chutný!) koktejl a čekal, co se bude dít. Nic. Sláva! Moje obavy, že jsem na tento druh proteinu alergický jsou zažehnány! Další zjištění dne: včera jsem měl sacharidů, co by se za nehet vešlo a dneska mám dávku za dva nehty. Sice je toho pořád málo, ale ten dvojnásobek je zatraceně znát! A to si zaslouží oslavu – jdu se proběhnout kolem řeky. Snížený obsah živin v krvi jsem pocítil celkem brzo a tak se už asi po 6 kilometru dostavil pocit vybitých baterií, který běžně mívám až někde kolem 15 kilometru. Navíc si poblíž nějací neřádi opékají wurst na ohníčku a je to sakra hodně cítit. Mě to ale nerozhodí, protože přeci věřím ve fitness!

Středa, více sacharidů třeba! Dnes už o hladovění nemůže být řeč, jídla mám tak akorát, abych mezi jednotlivými chody měl pocit sytosti. Dokonce i s tím kyblíkem proteinu jsem se skamarádil. Až vypotřebuju obsah, naložím si do něj utopence. K večeru jsem se díval na svůj následující jídelníček a říkal jsem si, jestli mě teď pro změnu nečeká po dni v rovnováze pro změnu přežírání. No uvidíme..

Ve čtvrtek bylo v hlavní roli hovězí ala podrážka. Trochu se mi to nepovedlo. Možná bych měl přehodnotit názor na televizní kutily v kuchyni nechat si poradit nejaký ty kouzelný fígle, jak vyrobit lahůdku z čehokoliv. Také skončila ranní vaječná hysterie a místo vajec mám drcený oves s mlékem. Překvapivě velmi chutné! Proč jsem tohle nikdy nejedl? Je to ideální jídlo, pokud do sebe potřebujete dostat kvalitní sacharidy a pokecat si oblečení. Celkově vzato byl čtvrtek takový příjemně přežírací.

Sacharidové peklo! Páteční příděl mi dává zabrat už od samého rána. Dopoledne do sebe cpu rýži silou vůle, zapíjím to proteiňákem, až mi z toho jdou oči šejdrem. Marně se rozhoduju, jestli bylo horší pondělní hladovění, nebo tohle šílenství. Popravdě se mi nelíbí ani jedno, už teď vím, že to bude chtít trochu kalibrace. Ať si odborníci myslí cokoliv, já nic takového trpět nebudu.

Víkend jsem prožil ve volnějším stylu, jídelníček jsem měl sice stále při ruce, ale nedržel jsem se toho tak striktně, jako ve všední dny. V neděli bylo na čase zhodnotit moje prozatímní snažení. Obvod přes břicho jsem mel přesně před týdnem 97 cm. A teď? Tadá! 94 cm. Důvod k radosti? Těžko říct. První týden byl pro tělo velmi šokový a reakce tomu odpovídá, větší váhu budu dávat až dalším vlnám. Prozatím ale převládá radost, protože mám pocit, že jsem celkově tak nějak splaskl, metr mi dal za pravdu a i ten pohled do zrcadla je o něco snesitelnější. V průběhu týdne jsem se cítil až nečekaně dobře. Když teda opomenu pondělní hladovku a sacharidovou tlačenku ke konci týdne. S tím musím něco udělat. Napadlo mě posunout o den přísun sacharidů. Pondělní dávku přesunout na úterý atd., a pondělí začít na nule, aby se to dobře počítalo. No, ale co budu jíst??? Chtělo by to něco, co zasytí ale při tom nemá skoro žádné nutriční hodnoty. Něco jako shirataki.

Tyto kouzelné nudle se nakonec ukázaly jako ideální řešení a další vlnu už jsem začal na 0 gramech sacharidů a končil se snesitelnou dávkou. Celé se to obešlo bez hladovění a přežírání. Mám to! Tělo hlásí, že je vše ok a zvládám i námahu v podobě tréninků. Ale pravda, je to znát – unavím se dřív. Jinak jsem se do pravidelného režimu dostal k mému úžasu velmi rychle a bez problémů. Můj cíl? dostat břicho stabilně pod 90 cm. Alespoň. Pak asi napíšu ještě jeden článek, ve kterém to celé zhodnotím. Do té doby by to byla asi stále se opakující nuda, protože ony ty vlny nejsou nic super zábavného, když pominu první týden. To jsem si užil své!

JN