Maroš Kudlík se zúčastní závodu v Kutné Hoře

Maroš Kudlík se zúčastní závodu v Kutné Hoře
Maroš je jeden ze sportovců, které v aktivní činnosti nezastavil ani hendikep. Za sebou už toho má v rámci Spartan poměrně dost, navíc má velké plány do budoucna a už v sobotu ho můžete vidět v akci na závodu v Kutné Hoře, kde mimo závodění přijde podpořit děti na závod Spartan Special. Více v následujícím článku.

Ahoj Maroši, ve světě překážkového závodění jsi výrazná osobnost díky tomu, že závody úspěšně zvládáš i se svým handicapem. Jak vlastně vznikla ta myšlenka? A kde ses prvně postavil na start?
Táto myšlienka vôbec nebola moja, ale vznikla v hlave môjho kamaráta, ktorý mi povedal, že pôjdem na Spartana a hotovo. Vôbec som ho nebral vážne. Až 4. júna 2016 v Nitre, som si uvedomil, že naozaj stojím na štarte a idem prekonať sám seba.

A jak to probíhalo? Co nejvíc potrápilo? A jaké byly pocity v cíli?
Prebehalo to celkom hladko, lepšie, ako som si myslel. Sám som bol zo seba prekvapený, keď som zdolal monkey bar a videl som, ako ostatný pretekári robia trestne burpees. Krízu som mal v druhej polke pretekov, kedy som nedal oštep a šplh po lane. 60 angličákov hneď za sebou ma vtedy veľmi vyčerpalo a bolo mi na odpadnutie. Následne som chytil aj kŕč do lýtka, ale našťastie som mal vedľa seba skvelého pomocníka Peťa, ktorý mi vo všetkom pomáhal a hecoval ma. V cieli som si ani v rýchlosti nestihol uvedomiť, že už je koniec, no bol som veľmi rád, že som to zvládol. Bol som so sebou spokojný.

Maroš Kudlík

A nebyl to poslední závod. Jak tvá cesta na Spartanu pokračovala dál?
V tú chvíľu som si myslel, že to bol môj prvý a posledný Spartan. Neplánoval som nič ďalej. Nasledujúci deň som sa ledva pohol z postele, no na tretí deň som sa už pohrával s myšlienkou, že možno by nebolo na škodu to skúsiť ešte raz. Doprial som si ale pár mesačnú pauzu a na štart som sa opäť postavil v septembri 2016 vo Vechci. Takisto Sprint, no tentoraz bol terén natoľko náročný, že som dostal riadnu „facku“. Doteraz považujem tento pretek za najpoučnejší, veľa mi dal. Nezvládol som prekážky, ktoré som v Nitre dal bez problémov, bol som zo seba sklamaný a frustrovaný. Našťastie som sa však opäť mohol spoľahnúť na skvelú spoločníčku Mirku, bez ktorej by som tam bol asi doteraz. Bolo to veľmi náročné pre mňa.

Potom som už v novej sezóne absolvoval aj zimný Sprint v Dolní Morave, ktorý bol zatiaľ mojím najdlhším sprintom. Tam viac ako terén robila problém zima. Malo to inú atmosféru, užil som si aj tieto preteky, no zistil som, že ja som skôr ten letný typ. Mám rad teplo.
Takisto sa mi podarilo minulý rok zostaviť moju prvú trifectu, na ktorú som sa veľa pripravoval, makal na sebe. Je to zatiaľ najviac, čo som dosiahol.

Řekl bych, že ty pocity, kdy o dalším závodu nechceš slyšet střídají s těmi, kdy už plánuješ další start jsou důvěrně známé mnoha závodníkům. Trifectu jsi získal, což je obdivuhodný výkon a velký milník každého závodníka. Co bude dál? Jaké jsou tvé plány pro rok 2018?
Tie pocity nepostaviť sa na ďalší štart chvalabohu pominuli, ja trpím už len abstinenčnými príznakmi, kedy mi preteky strašne chýbajú.

Maroš Kudlík

Plány na rok 2018 mám jasné – dve trifecty, z toho jedna by mala byť česká regionálna. Tá druhá by mala byť poskladaná z pretekov vo Viedni, Maďarsku a Rumunsku. Snáď sa mi to podarí. Priznám sa, že som sa zaujímal aj o preteky Ultra a stále ma to láka aspoň si to vyskúšať napriek tomu, že by som veľmi pravdepodobne nesplnil časové limity. Uvidíme však, ako sa nakoniec rozhodnem, no nateraz som to odložil na neurčito.

Každopádně dvě trifecty už samy o sobě jsou nemalé plány. Jak vu tebe vlastně probíhá příprava? Přišly nějaké změny v tréninku s OCR sportem?
Výrazne zmeny v tréningoch nenastali. Už pred prvými pretekmi až dodnes som cvičil crossfit, čo je, myslím si, veľmi dobrá príprava na hocijaké OCR preteky. Precvičujem celé telo a kondičku, V mojom domovskom stánku Black Cross gym v Komárne mi dávajú tréneri solídne zabrať. Trénujem väčšinou 3x do týždňa po zhruba 2 hodiny. Niekedy cvičím sám a niekedy sa zapojím do skupinových tréningov.

Teď malé odbočení k dětským závodům: v Kutné Hoře se chystá další Spartan Special, což je závod pro handicapované děti. Lidé, jako ty jsou, nebo Martin Zikmund jste nejen pro ně velkou inspirací a důkazem, že i s handicapem je možné podávat skvělé sportovní výkony. Ukážeš se na tomto závodě?
Už minulý rok som sa ukázal na detskom spartanskom dni v Liberci a zanechalo to vo mne úžasné pocity. Spolu s Martinom Zikmundom sme rozdávali deťom medaily v cieli a bolo obdivuhodné sledovať ich výkony. V Kutnej Hore som sa snažil posunúť štart svojej vlny tak, aby som stihol štart práve Spartan Special, takže určite sa tam, dúfam aj s Martinom, vidíme. Pol hodinu nato by som mal odštartovať vo svojej Sprint vlne.

Myslím, že se nás tam okolo startu sejde víc a společně tyhle malé bojovníky povzbudíme na startu.

Maroš Kudlík

Teď ještě k jiné skupině lidí. Tenhle článek si určitě přečtou i lidé, které účast na závodech láká, ale zatím se k registraci neodvážili, protože se bojí, že to nezvládnou, že ještě nemají dostatečně natrénováno atd. Je něco, co bys těmto lidem chtěl vzkázat?
Netreba dlho otáľať ani sa ničoho báť. Spartan race je zážitok, treba si to tam ísť užiť a neočakávať od seba nejaký heroický výkon. Ale hlavne by nemali o sebe pochybovať. Najčastejšia veta, ktorú od ľudí počúvam je: „Ja by som to nedal“. Mne je veľmi ľúto, keď niekto odpisuje sám seba ešte pred niečím, čo ani neskúsil. Treba si povedať „dám to“, viac si veriť a všetko pôjde. Samozrejme, keď sa do toho pridá nejaká tréningová príprava, tak je to o to ľahšie. A takýmto ľudom by som chcel odkázať, aby sa nikdy nevzdávali, a ak by náhodou aj na trati nevládali, tak vždy sa môže stať, že pôjdem okolo a pomôžem im 😀

Naše povídání jde do finále – než se rozloučíme, chtěl bych se zeptat na dvě věci, tak pojďme na tu první. Už o tobě víme, že rád závodíš, že se nebojíš velkých výzev a chodíš na crossfit. Jaké jsou tvé další zájmy a koníčky?
K mojim najobľúbenejším koníčkom patria moji priatelia, ktorých by som nevymenil za nič na svete. Ďalej sa venujem stolnému futbalu, ktorý hrám profesionálne už niekoľko rokov a organizujem turnaje v našom meste. Rád hrám aj na gitare a kreslím ceruzkové kresby. Všetkému naraz sa však neviem venovať a stále niektoré hobby trpí na úkor druhého.

Tak a teď moje poslední prosba: řekni jednou větou, co pro tebe Spartan znamená.
Spartan je pre mňa životný štýl, ktorý som si vybral, aby som bol v živote šťastný, aby som mohol motivovať a inšpirovať druhých, že v živote je všetko možné.

JN