HH6H Valčianská Dolina

HH6H Valčianská Dolina
Všechny hranice jsou konvence čekající na překročení. Člověk je schopen překročit každou hranici, pokud pochopí, že je toho schopen.

Jsou dvě hodiny ráno, okolní kopce se ještě skrývají pod rouškou tmy, pod nohama křupe sníh a na zádech se mi houpe desetikilový batoh s povinnou výbavou. Jdu na místo srazu ve festivalové aréně, kde čeká dalších pár desítek podobných bláznů oděných v černém, kteří se přihlásili na zimní Hurricane Heat ve Valče. Čeká nás minimálně 6 hodin drilu ve sněhu a už teď víme, že to rozhodně nebude zadarmo.

Spartan Race

Hurricane Heat je dalším stupněm spartanské cesty za posouváním svých vlastních fyzických i psychických limitů. Nikdy nevíte, co vás přesně čeká, jisté ale je, že v tom bude hodně angličáků, nepohodlí, vody i bahna, úkolů na hlavu i sílu a znovu angličáků. Valča byla po Litovli mým druhým Hurricanem, takže už jsem alespoň částečně měla tušení, do čeho jdu, a co oproti minule zlepšit v přípravě. O tom, že na nás drillmasteři vymyslí nové a jedinečné výzvy, jsem ale neměla iluze 🙂

Spartan Race

Lokalitu i roční období jsem si vybrala záměrně – chtěla jsem posunout svoje hranice zase o trochu dál. Litovel je rozlehlou plackou a v srpnu bylo jasné, že mrznout nebudeme. Oproti tomu Valča slibovala kopce a téměř stoprocentní jistotu sněhu. Podle startovní listiny to vypadalo na dobré mezinárodní složení a mísily se ve mně pocity nadšení i obavy z toho, jak bude vypadat komunikace a týmová spolupráce. Hned na začátku u kontroly gear listu se začaly rozdělovat skupinky podle národností a jazyků, což ale rychle změnilo rozřazení týmů podle barevných svítících tyčinek, pro které jsme si doběhli přes řeku. A naši česko-slovensko-maďarsko-rakouskou partu bych neměnila!

Spartan Race

Na začátek jsme si dali rozcvičku s naší zátěží, o kterou jsme se celou dobu měli postarat – dvě dlouhé dřevěné latě a dřevěná paleta, na začátku ještě zpestřené o pneumatiky za každého člena týmu. O kousek dál už stál připravený multi ring pro závodníky sprintu, na kterém jsme si střihli závody týmů proti sobě. Přejít tyč, kruhy a zazvonit se ale ukázalo s desetikilovým batohem na zádech docela jako oříšek, a tak si každý z našeho týmu přidal na konto dalších 140 angličáků, pěkně celým tělem na zmrzlou zem. Smyslem Hurricane je i ocenit a uvědomit si to, co vám za normálních okolností přijde jednoduché, v porovnání s tím, do jaké míry náročnosti to lze pozvednout rozhozením koncentrace nebo ztížením podmínek.

Ne vždy je to ale jen o dřině a vypětí mysli. Čistou dětskou radost a nadšení ve vás dokáže probudit i rozkaz svázat si nohy a ruce k sobě ve dvojici a společně kotrmelcema přejít kus pole, udělat si pár dalších kotrmelců s pneumatikou na sněhu nebo po opakovaném plíce i stehna spalujícím výběhu do kopce vytáhnout z batohu pytel na písek a sjet na něm zpět dolů 🙂

Spartan Race

Není mým záměrem detailně popisovat veškeré úkoly a výzvy, kterými jsme si prošli. Mnohé z toho, co se odehrálo, je těžké předat slovy, protože jakkoliv to zní jako klišé, je nutné to zažít. Jaký má pro mě Hurricane kromě několika modřin, škrábanců a chvilkové bolesti ještě přesah? Zkušenosti, zjištění svých vlastních nedostatků i silných stránek, posílení schopnosti práce v týmu, a možná i náhled na běžné životní situace z jiného úhlu. Lidská mysl ve chvíli, kdy má před sebou náročný úkol a hrozbu trestu a selhání, zvládne oprostit přemýšlení od zbytečností a soustředit se na jediný cíl – spojit síly a nalézt vůli a cestu. Spojit tým bez ohledu na národnost nebo pohlaví a vytáhnou těžké saně do sjezdovky v určitém časovém limitu, protože jinak to půjdete znovu a znovu, dokud to nedokážete.

Spartan Race

A ve chvílích, kdy hlava dostane prostor na přemýšlení, přichází čas se zamyslet i nad tím, že tohle vše děláme dobrovolně a proto, abychom změnili něco v sobě. Nad tím, že okolo nás jsou lidé, kteří nemají možnost to kdykoliv vzdát a vrátit se do tepla domova, protože podobné úkoly, nepohodlí i obrovská fyzická a mentální zátěž jsou jejich denním chlebem. O tom, že když jste se zvládli postavit vlastnímu strachu i nekomfortu, když jste zvládli šest hodin prakticky bez sundání batohu angličákovat, tahat břemena, lézt po zemi, plnit rozkazy…tak už vás nerozhodí to, že ráno po cestě do práce stojíte v koloně, nebo že zrovna začalo pršet a vy musíte ven.

Spartan Race

Když vás něco láká a děsí zároveň, zdá se to jako dobrá věc k vyzkoušení. Ostuda není to zkusit a neuspět. Horší je to nikdy nezkusit. Nechte se vyzvat, nechte si testovat sílu své mysli i těla, své vlastní limity, užijte si ten nepopsatelný pocit, když přicházíte do cíle mokří, špinaví, puntíkovaní modřinami, ale zároveň neskutečně hrdí a bohatší o zkušenost na celý život.

Díky všem, kdo se na Hurricane Heat podílí a celému týmu Spartan Endurance Central Europe za nekončící přípravu a vymýšlení nových výzev a příležitostí, jak změnit naše přemýšlení a posunout vlastní hranice. Aroo!

Veronika Dvořáková SRTG Čelákovice